Slyšíš to ticho? Cítíš tu chuť pedžvýkanýho textu? Cizinče, ocitl jsi se v mém zákoutí, pokud nemáš do čeho rýpnout, porozhlédni se tu, jen si posluž. Pokud se Ti tu nelíbí, odplivni si a odejdi. Vše, co se zde nachází je MÉ dílo, zakazuji texty bez mého vědomí kopírovat, či vydávat za své. Přečtete si něco o autorských právech než tak učiníte. Děkuji.




Potměšilost lidská k zaplakání

30. dubna 2015 v 21:05 | princezna Blackell |  Princezniny myšlenky
Krásný večer,
řeknu vám, že chování lidí k tělesně postiženým, je skutečně odporné. Spousta zdravích jedinců si neuvědomuje, že to jsou to také lidi, jen se bohužel střetli s nehezkou náhodou, která se podepsala na jejich vzhledu a životě a nebo se tak už narodili.
V čem jsou jiní lidé, kteří mají o končetinu víc nebo naopak míň? Oni si to nevybrali, nemohou za to. Jsou to mírumilovné bytosti, mají srdce a lásku, kterou by chtěli rozdávat. Jenže v lidském světě se setkávají s pohrdáním a nenávistí. Nalezne se hsrtka dvounohých, kteří jim poskytnou to co si zaslouží. Pochopení a lásku. Nejpochopenější jsou ale těmi mlčícími, těmi kteří je milují takové, jací jsou. Zvířata.
Život v lidské společnosti, je pro zasažené více, než těžký. S ošklivými narážkami jsem se ve svém vcelku krátkém životě setkala mockrát a dnes opět.

Škole konečně odzvonilo a já se krčím u zašpiněného okénka autobusu. Někteří již sedí uvelebení na na ne příliš pohodlných sedačkách, ostatní teprve nastupují. Mezi nimi muž středního věku, oděn v černém kabátu, naleštěných botách, s plátěnou taškou na rameni. Věkem šedivějící vlasy se mu kroutí podél uší. Jakmile je na řadě u pana řidiče, pomalu vysloví svůj cíl a podá kovové peníze. ,,Ještě šest", štekně řidič s mastnými vlasy. Pán se zachvěje a s třesoucí rukou šmátrá v penežence, až se její obsah vysype na zem. Malý obtloustlý chlapec sedící za řidičem se chopí příležitosti, sebere z podlahy drobné a schová do kapsy. Plný autobus mlčí. Že bych čekala, že je pánovi podá? Ano! ... Řidič si odfrkl a sebral z poza gumové rohožky padesáti korunu a kasa se zakňučením na pokyn tlačítka, vydala lístek. Zbytek peněz nevrtátil. To už ve mě začalo bublat. Jakmile se pán natočil čelem ke mě, pochopila jsem. Trpěl oční vadou. Takovou, že jsem netušila na jakou stranu se dívá. Zbyla dvě volná místa. Vedle mě a za mnou, kde seděla pihatá slečna. Jakmile prošel kolem mě, dívka zaječela. ,,Ke mně ne!" Ticho. Všichni přítomní, dělali jako by se nic nedělo, nehnuli brvou. Pán se chvěl a vypadal, že se rozpláče. Zatnula jsem zuby, nadechla se, abych neseřvala ty ignoranty. Vyzvala jsem pána, aby si sedl ke mě. Očividně jsem hopřekvapila a vzpamatoval se jakmile mu muž, který nastupoval do asutobusu hned za ní, již poněkolikáte zakašlal do zad, si přisedl. Celou cestu se na mě pán mile, však trošku odtažitě usmíval a snad desetkrát poděkoval. Hromadil se ve mě vztek, bylo mi z těch lidí zle.

Copak slušný člověk, který trpí oční vadou, zde nenaleze pochopení? Dnes je pálení čarodejnic, kéž by na všechny včetně pihaté, mastný vlas a tlustého uvalili kletbu.

Tak a teď mi povězte. Jaký názor na to máte vy? Zbyl tu ještě někdo, komu takovéto lidské chování přijde odporné?
Budu ráda za jakýkoli ohlas. Děkuji.

Princezna Blackell
 


Komentáře

1 XZ XZ | 26. května 2015 v 22:17 | Reagovat

Setkání s lidským hyenismem je jako pěst mezi oči. U pubertálních výrostků, dojdeme k závěru, že by mohli mít rozum a že z toho vyrostou (obě víme, že ne) ale u dospělých mám vždycky chuť říct, že jestli se nestydí a nejlépe plivnout jim k botám.
Věř mi, že osobu přesněji holku s tělesným postižením, kterou znám a ráda bych ji neznala.(Přišla o nohu a řešilo se jak na to reagoval její přítel) Z ní vypadlo, že by nikdy nechtěla s někým podobným jako je ona chodit, protože ji to přijde nechutné.

2 blackell blackell | E-mail | 27. května 2015 v 19:59 | Reagovat

[1]: Děkuji za názor :).
Také jsem pubertální výrostek, tohle bych si ale nikdy nedovolila. Nikdy. Pýcha, potměšilost a zrůdnost. Tyto tři grácie jednou pozabíjí ty arogantní lidský svině a já se budu těšit. Ono nehoda a neštěstí jsou kreténi. Musí se rozhodnout co chce. Jestli se s tím naučí žít a naučí to i ostatní a nebo bude vzlykat v koutku. Život je boj, ale někdy to prý stojí za to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama