Slyšíš to ticho? Cítíš tu chuť pedžvýkanýho textu? Cizinče, ocitl jsi se v mém zákoutí, pokud nemáš do čeho rýpnout, porozhlédni se tu, jen si posluž. Pokud se Ti tu nelíbí, odplivni si a odejdi. Vše, co se zde nachází je MÉ dílo, zakazuji texty bez mého vědomí kopírovat, či vydávat za své. Přečtete si něco o autorských právech než tak učiníte. Děkuji.




Znechucena ohňostrojem.

21. září 2015 v 21:08 | princezna Blackell |  Princezniny myšlenky
Nesmí chybět u oslavy Nového roku, u žádných slavností a jiných jubilejních výročí. Oxid uhličitý, za který utratíme výplatu následně pozorujeme těch pár doslova okamžiků, kdy trhačerukou vypálí k nebi a bouchnou. Jsou změtí barev a hluku. Proč zrovna z tohle je "pastva" pro oči? Ono je to pastva, ale pro plíce. Včera večer jsem se ocitla v Plzni, na jubiljení soutěži ohýnků. Na místě plném lidí, kteří pokud netrávili mládí ve frontách na pivo v kelímku nebo přesmažený pytlík hranolek, či na šílené blikající atrakce, které vám tak maximálně způsobí nevolnost, cpali se a čekali až to vypukne. Až to bude lítat. Parodie na komety a na polární záři. Ohňostroje. Výbuchy barev tančící barev doprovázené ohlušující hudbou. Uvědomujete si vy, kteří jste zaplatili nedobrovolně dobrovolné vstupné kolik taková to podívaná stojí? Kolik sraček je vypuštěno do ovzduší? Kolik bordelu všude bude? Ptali jste se zvířat jestli to chtějí dýchat? Bylo mi z toho do pláče, odvrátila jsem se a sledovala stříbřitý cíp měsíce. Jakoby to věděl. Kam tenhle svět kruci spěje? Nevím zda jsem se ptala Měsíce nebo sama sebe. Každopádně odpovědi jsem se nedočkala. Po vyčerpání zásob všech těch nesmyslů se náštěvníci ještě před vyhlášením rozutekli ke dvěma autobusům, kteří zdarma rozváželi po obvodu Plzně bylo také velmi zajímavé. Připadala jsem si jako členka sekty uprchlického tábora. Nedobrovolná. Stovky lidí se rvali a šlapali jeden přes druhého. Kdo z koho. Fakt šílenost. Nejhorší mi na tom přišlo to, že lidé v autobusech soupeří jen o to kdo bude dříve doma a ohřeje si polévku. Kdežto uprchlíci jako takoví soupeří o holý život. Je to smutný, drsný a sobecký. Žijeme si v přepychu, likvidujeme planetu a ještě si stěžujeme. Vtu chvíli na mě spadlo břímě světa a jápochopila, že takhle to dál nejde. Je to sice jen má myšleka, úvaha. Ale pokud to někoho, kohokoli, těch pár řádků, kam jsem schovala vulgarismy( av věřte že jich mám na jazyku víc než dosti) donutí se zamyslet nad situací a vyťuká mi svůj názor, budu ráda.
Hezký večer.
Blackell
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama